|
| |
|
|
Behaviorální změny ryb po expozici metamfetaminu
SLIVONĚ, Miroslav
Nezákonné užívání drog představuje nepříznivé důsledky pro lidi po celém světě, ale jak je to u ostatních organismů? Podle výsledků nedávno zveřejněných studií má konzumace nelegálních drog negativní vliv i na vodní organismy ve vodním prostředí, kam se dostává nedostatečně vyčištěnými odpadními vodami. V této diplomové práci je zkoumán vliv nelegální drogy metamfetaminu (METH) na změnu chování pstruha obecného (Salmo trutta morpha fario) v environmentálně relevantních koncentracích (1000 ng/L). Výsledky experimentů potvrdily přítomnost METH i jeho hlavního metabolitu amfetaminu (AMFA) ve vzorcích jaterní a mozkové tkáně exponovaných ryb. Výsledky změn chování ryb naznačují, že expozice této droze měla vliv na prostorovou orientaci, vyjádřenou levostrannou lateralitou a na lokomoci ryb, vyjádřenou vyšší explorační aktivitou exponovaných ryb. Vliv expozice ovšem nebyl prokázán na výskyt ryb v blízkosti krmného místa. Z této laboratorní studie vyplývá negativní vliv expozice METH na jednotlivce, s možnými důsledky pro populace, společenstva a pravděpodobně i celé ekosystémy.
|
|
| |
|
|
Výsledky podzimního rozšířeného výzkumu ichtyofauny jezer Laka a Čertovo včetně přilehlých toků.
Blabolil, Petr ; Bartoň, Daniel ; Draštík, Vladislav ; Jůza, Tomáš ; Hladík, Milan ; Holubová, Michaela ; Hůda, J. ; Kočvara, Luboš ; Muška, Milan ; Peterka, Jiří ; Vrba, Jaroslav
Zpráva popisuje výsledky unikátního průzkumu ichtyofauny ve dvou oblastech Národního parku Šumava, kde byly provedeny odlovy elektrickým agregátem na podzim 2021.
|
|
|
Potrava vydry říční (Lutra lutra) v závisloti na vysazení potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) a lipana podhorního (Thymallus thymallus)
Lyach, Roman ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Poledník, Lukáš (oponent)
Cílem této studie bylo vyčíslit predační tlak ze strany vydry na vysazované pstruhy a lipany. Práce zkoumala složení potravy vydry říční (Lutra lutra) na potoce Chotýšanka (střední Čechy) za zimní období (90 dní). Jako metodu jsme zvolili sběr trusu vydry na stanovené lokalitě a jeho následnou analýzu. Vysazování ryb probíhalo převážně ve druhé polovině roku 2005. V tomto roce proběhlo vysazení 5000 ks potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) o velikosti cca 10 cm, 480 ks pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) o velikost cca 30 cm a 600 ks lipana podhorního (Thymallus thymallus) o velikosti cca 10 cm. Sběr trusových hrudek proběhl v zimě 2005/2006. V potravě vydry říční bylo identifikováno celkem 1531 ryb. Ryby tvořily hlavní složku potravy vydry na této lokalitě (téměř 85 %). Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Největší podíl potravy tvořily rybářsky nevýznamné druhy ryb, především hrouzek obecný (Gobio gobio). Další významné druhy ryb v potravě byly jelec tloušť (Squalius cephalus), kapr obecný (Cyprinus carpio), okoun říční (Perca fluviatilis), pstruh obecný a pstruh duhový. Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Pstruzi obecní tvořili 1,80 % hmotnosti zkonzumované kořisti, pstruzi duhoví pak 10,90 % hmotnosti....
|
|
|
Rybí společenstvo vybraných toků Jizerských hor
DOLEŽAL, Tomáš
Rybí společenstvo vybraných toků Jizerských hor Vodní toky Jizerských hor mají charakter pstruhového a lipanového pásma. Vyskytují se v nich původní populace pstruha obecného (Salmo truta morpha fario) a chráněných druhů ryb. Rybí společenstva byla v minulém století narušena zvýšenou mírou acidifikace prostředí, kdy došlo k vymizení původních druhů ryb z některých lokalit. Následně byl do těchto lokalit vysazen siven americký (Salvelinus fontinalis), jenž na některých lokalitách vytvořil populace schopné se udržovat přirozeným výtěrem. V současné době je vhledem ke zlepšení stavu životního prostředí na mnoha lokalitách snaha o nahrazení těchto populací sivena původně zde se vyskytujícími druhy ryb, pstruhem obecným a střevlí potoční (Phoxinus phoxinus). Na rybích populacích se negativně projevuje i fragmentace vodních toků a odběry vody spojené s provozem vodních elektráren. V současné době je snaha o umožnění migrace ryb zprůchodněním migračních překážek výstavbou rybích přechodů. Cílem této práce byl ichtyologický průzkum řeky Smědé. Elektrickým agregátem bylo proloveno 10 lokalit na řece Smědé, na kterých bylo celkem zaznamenáno14 druhů ryb, z toho tři patřily mezi druhy ohrožené (mník jednovousý (Lota lota), vranka obecná (Cottus gobio), střevle potoční) a jeden druh mezi nepůvodní (siven americký). Na základě průzkumů byly určeny základní charakteristiky společenstva (abundance, dominance biodiverzita a ekvitabilita) Na lokalitách ležících pod Frýdlantem byla zjištěna vysoká druhová pestrost (13 druhů) a biodiverzita (H´ 2,38-2,97), v lokalitách nad Frýdlantem byla nižší druhová pestrost (5 druhů) a biodiverzita (H´ 0-1,65), což je dáno hlavně charakterem toku, ale i znemožněním migrací ryb způsobeným nepřekonatelnými migračními překážkami.
|
|
|
Potrava vydry říční (Lutra lutra) v závisloti na vysazení potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) a lipana podhorního (Thymallus thymallus)
Lyach, Roman ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Poledník, Lukáš (oponent)
Cílem této studie bylo vyčíslit predační tlak ze strany vydry na vysazované pstruhy a lipany. Práce zkoumala složení potravy vydry říční (Lutra lutra) na potoce Chotýšanka (střední Čechy) za zimní období (90 dní). Jako metodu jsme zvolili sběr trusu vydry na stanovené lokalitě a jeho následnou analýzu. Vysazování ryb probíhalo převážně ve druhé polovině roku 2005. V tomto roce proběhlo vysazení 5000 ks potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) o velikosti cca 10 cm, 480 ks pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) o velikost cca 30 cm a 600 ks lipana podhorního (Thymallus thymallus) o velikosti cca 10 cm. Sběr trusových hrudek proběhl v zimě 2005/2006. V potravě vydry říční bylo identifikováno celkem 1531 ryb. Ryby tvořily hlavní složku potravy vydry na této lokalitě (téměř 85 %). Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Největší podíl potravy tvořily rybářsky nevýznamné druhy ryb, především hrouzek obecný (Gobio gobio). Další významné druhy ryb v potravě byly jelec tloušť (Squalius cephalus), kapr obecný (Cyprinus carpio), okoun říční (Perca fluviatilis), pstruh obecný a pstruh duhový. Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Pstruzi obecní tvořili 1,80 % hmotnosti zkonzumované kořisti, pstruzi duhoví pak 10,90 % hmotnosti....
|
|
|
Identifikace hlavních složek potravy pstruha obecného v Živném potoce v průběhu vegetační sezóny.
ANDONIU, Andreas
Cílem této bakalářské práce byla identifikace hlavních potravních složek u pstruha obecného v Živném potoce na dvou lokalitách, nad a pod městem Prachatice. Díky tomu mohla být popsána změna složení potravy přijímané pstruhem obecným během vegetační sezony. V pěti termínech bylo na sledované lokalitě celkově odebráno sto jedinců pstruha obecného různých velikostí, pokaždé deset kusů z jednotlivé lokality, kterým byl proveden výplach žaludku. Bentické a terestrické organismy se v potravě vyskytovaly většinou v podobném zastoupení na obou lokalitách, dominovaly larvy jepic, chrostíků a dvoukřídlých, až na některé výjimky, kdy na lokalitě E převládaly pijavice, larvy pakomárů a dominovala beruška vodní. Byl zaznamenán určitý posun bentických organismů na jednotlivých lokalitách v potravě pstruha obecného z důvodu vtoku přečištěné vody z místí ČOV Prachatice, protože organismy náchylnější na znečištění vody jako larvy jepic nebo chrostíků se v celkové biomase lišily, na ovlivněné lokalitě se vyskytovaly méně a v kontrolní lokalitě naopak více než například pijavice, nebo vodní korýši, kteří dominovali, na lokalitě E. Krmná strategie pstruha obecného byla tedy zvláště zaměřena na výše uvedené organismy dle lokalit.
|
|
|
Závislost rychlosti růstu pstruha obecného Salmo trutta na populační hustotě v oligotrofních tocích
Závorka, Libor ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Frouzová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem početnosti populace na rychlost růstu pstruha obecného Salmo trutta. Výzkum probíhal v Národním parku Šumava, v oligotrofních tocích povodí řeky Vydry a Křemelné. Vzorky byly sbírány v průběhu let 2005 - 2010, vždy na jaře a na podzim. Všechny ryby odlovené pomocí elektrického agregátu byly změřeny, zváženy a individuálně označeny. U části z nich byly odebrány šupiny, které byly fixovány do laboratorních sklíček, vyfotografovány a proměřeny pomocí grafického softwaru. Podle odlišné hustoty přírůstků šupin (anulů) byl určen věk a odvozen délkový přírůstek jedince v jednotlivých letech. Na základě získaných výsledků byl potvrzen negativní vztah mezi početností populace a rychlostí růstu jedinců ve věku 1+. Význam práce spočívá zejména ve srovnání vlivu různých prostorových a časových definic populace na tento vztah. Jako zásadní pro rychlost růstu se prokázal vliv hustoty subpopulace na jaře, tedy na začátku růstového období. Tento fakt poukazuje na význam intenzity kompenzačního růstu po dlouhém zimním období pro celkový růst jedince v podmínkách oligotrofních horských toků. Klíčová slova: růst, početnost, metapopulace, analýza šupin, oligotrofní horské toky
|
|
|
Porovnání ichtyofauny morfologicky podobných úseků řek pstruhového pásma s různým režimem rybářského hospodaření
ČEJKA, Jakub
Tématem této bakálářské práce je porovnání biodiverzity rybího společenstva v morfologicky podobných úsecích dvou jihočeských řek Malše a Blanice, které se liší způsobem obhospodařování. Na obou řekách v pstruhovém až v lipanovém pásmu byly vytipovány čtyři úseky, které byly na jaře a na podzim roku 2015 proloveny elektrickým agregátem. Odlovené hospodářsky významné druhy byly individuálně měřeny, váženy a následně byly všechny ryby vráceny zpět do jednotlivých úseků. Získané údaje byly dále zpracovávány. Srovnávaly se úseky, na nichž je vyhlášena CHRO, úseky, kde se vysazují pouze původní druhy pstruh obecný f. potoční (Salmo trutta m. fario, Linnaeus, 1758) a lipan podhorní (Thymallus thymallus, Linnaeus, 1758) a úseky, kde se kromě původních druhů vysazuje sportovními rybáři oblíbený pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss, Walbaum, 1792). Byl zjištěn podobný trend vyšší stability a kondice populací původních druhů ve výše položených úsecích sledovaných revírů obou řek. V níže položených úsecích řeky Malše je pravděpodobná závislost výskytu populací lipana podhorního i pstruha obecného na vysazování násad, které jsou silně ovlivňovány přítomností nežádoucích druhů ryb, popř. i sportovním rybolovem. Ve výše položených úsecích je možno předpokládat existenci přirozené reprodukce a následné udržitelnosti populací obou druhů. Na řece Blanici lze hodnotit populaci pstruha obecného jako samoudržitelnou ve všech úsecích, ovlivněnou pouze ve spodní části revíru nežádoucími druhy ryb. V případě lipana je jeho přítomnost ve sledovaných úsecích populace zřejmě závislá na migraci ryb ze spodní části revíru a ve výše položených úsecích se vyskytuje pouze sporadicky.
|
host ::
RSS.